Asi není potřeba říkat, že každý sport má své fanoušky. V rámci jednotlivých sportů jej pak mají i jednotlivé kluby či sportovci. Tito pak chodí přímo na soutěže, nebo se na ně alespoň dívají na televizi, kde běží v přímém přenosu. A to se zdá dobré. Je však otázkou, zda je fandění skutečně tak užitečné, jak se nám snaží někteří namluvit.
Samozřejmě není pochyb o tom, že fanoušci umí vytvořit atmosféru a vyburcovat závodníka k vyšším výkonům. Avšak v některých případech o tom lze poněkud pochybovat. Vidět to můžeme například u sportů, kde je nutné zachovávat během soutěže ticho, abychom sportovce nerušili, jako je například tenis, případně třeba u dostihů, kde žokejové fandění neslyší a koním je v podstatě jedno.
Také nelze nezmínit nejrůznější incidenty, ke kterým zásluhou fanoušků došlo. Například u některých fotbalových klubů je z obavy z násilností doprovází policie. Případy, kdy byla například na hřišti odpálena pyrotechnika, nebo tam byla vhozena láhev, není také vzácné. Zdaleka nejčastěji se však jedná o napadení jedné skupiny fanoušků jinými, přičemž mnohdy dochází i k vážným zraněním.
Je tedy otázkou, proč vlastně sportovní kluby a sdružení fandění vlastně podporují. A odpověď je jednoduchá: protože právě na fanoušcích vydělávají peníze. Možná se to bude zdát cynické, avšak je to tak. Naprostá většina příjmů klubů pochází z prodeje lístků, případně nejrůznějších klubových předmětů.
V podstatě je tomu tedy tak, že sporty jsou na svých fanoušcích doslova závislé. To je také důvod, proč ty méně populární mají méně peněz, a proč se jednotliví sportovci snaží sami sebe propagovat. Vědí totiž moc dobře, že jsou to právě jejich příznivci, kdo je platí.
Samozřejmě, existují sponzoři. Ovšem ti jsou opět ochotni dát peníze pouze těm klubům, které mají hodně fanoušků. Jen tak totiž bude mít jejich sponzoring, což je v podstatě také určitá forma propagace, největší dosah. Bez fanoušků se tedy žádný sport neobejde.